Schodiště je v patrových domech nepostradatelným vybavením, jež může při zachování důležitých prvků působit exkluzivně a dodat interiéru určité kouzlo. Interiérová schodiště jsou dnes vyráběna z rozličných materiálů – dřeva, betonu, kovu i skla.
Kvalitu schodiště nelze pouze optickým vjemem zjistit, za estetickou stránkou se může skrývat nebezpečí. Dobré schodiště by mělo být schopno přijímat trvalé zatížení a nepodléhat prasklinám nebo lámání. Výška jednotlivých nášlapnic je důležitá především pro bezpečnost chůze. Vzdálenost nášlapnic musí být v celé ploše zachována jednotná – možná se to zdá být absurdní připomenutí, ale v praxi je centimetrová rozdílnost citelná a pro krok matoucí.
Kvalitní a bezpečné schodiště musí být z pevných materiálů, za které se považuje dřevo nebo beton. Schodiště ze skla nebo kovu jsou spíše designovou záležitostí, jemuž by se však měly vyhýbat rodiny s dětmi. K vyšší bezpečnosti slouží běhouny, které mnohdy mohou zvýšit vizuální přitažlivost celého schodiště.
Nezbytným doplňkem je zábradlí
Zábradlí je nezbytným doplňkem každého schodiště, jež zaručuje především bezpečnostní opatření. Zábradlí je taktéž určeno jako prvek estetický, zvyšující celkovou krásu schodiště. Výška zábradlí by se měla pohybovat v rozmezí 860 – 970 mm, v praxi začíná minimální výška u 910 mm. Průměr zábradlí musí být pohodlný pro uchopení, typické rozměry jsou mezi 32 až 68 mm.
Co se materiálového provedení týče, opět vyhrává přírodní provedení v podání dřeva. Dřevo je považováno za nejbezpečnější materiál. Někteří lidé volí kov, ovšem ten je ideální pro schodiště a zábradlí venkovní. Zmiňované sklo je volbou spíše designovou, v praxi a rodině s malými dětmi naprosto nerealizovatelné. Oblíbeným materiálem se stává beton, který vyniká svými přednostmi, jako je např. pevnost, stabilita, nezničitelnost,neopotřebování, nulová údržba.
zdroj: http://www.timesinterior.com