Jeden z nejodvážnějších architektonických experimentů nového milénia, i tak by se dal jednou větou zhodnotit projekt takzvané Vily na sile. Tato jedna z nejznámějších staveb české architektury nového tisíciletí vznikla na hranici historického centra hanácké metropole Olomouc v letech 2004–2007, doslova vyrostla ve výšce 25 metrů na objektu obilného sila z roku 1941.
Smělý plán
Původnímu účelu však celý objekt dlouhá desetiletí nesloužil, jelikož byl po zničujícím požáru výrazně poškozen. Až na přelomu tisíciletí vznikl v hlavách manželů Králíkových smělý plán na přeměnu původně průmyslového objektu v netradiční, ale luxusní rodinné sídlo. Realizací svého záměru Králíkovi pověřili dvojici uznávaných olomouckých architektů ve složení Tomáš Pejpek a Szymon Rozwalka. Ti se úkolu zhostili s vervou sobě vlastní, i když si dobře uvědomovali obtížnost celého záměru. „Zadáním projektu byla adaptace budov obilného sila na funkci zcela novou a „nevhodnou“. Tedy zásah nejen do stávajícího objektu, ale i do města a jeho paměti,“ vzpomíná na první krůčky při realizaci Rozwalka.
Slovo dalo slovo a v letech 2005–2007 vyrostl nad Olomoucí architektonický skvost s obytnou plochou 320 m², který v roce 2007 obdržel první cenu v soutěži Grand Prix architektů. Celý objekt Vily na sile je rozdělen do tří sekcí, přičemž všechny jsou spojeny mezi sebou i s okolním světem výtahem. Jeho první zastávka je na střeše budovy, která byla k silu přistavena a kdysi sloužila jako místo, kde se sušilo obilí. Momentálně se na jejím vrcholu nachází masážní bazén, kde mají obyvatelé domu díky absolutní izolaci od okolního světa ničím nerušené soukromí.
Vstupujeme…
Další zastávka výtahu již obyvatele domu i potenciální návštěvníky přivádí do obytných prostor, kterým vévodí majestátní obývací pokoj spojený s kuchyní i jídelnou. Zdání nekonečného prostoru jen zvýrazňují čtyři a půl metru vysoké stropy, k nimž se vypíná obří dřevěná knihovna, která celému prostoru dodává na aristokratičnosti. Zajímavě jsou řešena okna, která se nacházejí v různé výšce podle toho, kolik světla prostor nacházející se před nimi vyžaduje.
V posledním poschodí se nachází dětské pokoje, které jsou řešeny na dvou úrovních, přičemž na vyšší z nich se nacházejí postele připomínající svým charakterem a umístěním ptačí hnízda. Na stejném podlaží se nachází také ložnice rodičů s vlastní koupelnou, z níž se nabízí úchvatný výhled na Olomouc a přilehlé okolí. Z hlediska celkového pojetí interiéru je pro Vilu na sile typická jednoduchost a střízlivost, ale v žádném případě ne studenost. O příjemnou, teplou a láskyplnou rodinnou atmosféru se stará především dřevo, z něhož je vyrobena mj. již jednou zmiňovaná knihovna nebo obří masivní stůl. V interiéru však nalezneme také šedou nebo zelenou barvu (kuchyňská linka).
Vila jako radikální gesto
O tom, že se projekt Vily na sile opravdu vydařil, nemůže být s odstupem let pochyb. Zajímavé jsou ovšem ingredience, které podle jednoho z dvojice hlavních architektů k úspěchu stavby vedly: „Když měníme, tak měníme. Radikalita tohoto gesta je asi jediným důvodem, proč – i přes změny, ke kterým došlo během realizace – projekt pořád „funguje“. V architektuře máme totiž rádi rozhodná gesta, střety, nedůslednosti, citáty – např. květináče v zahradě (bohužel nerealizované) měly být kopií existujících výsypek sila,“ napsal ve svém hodnocení stavby Rozwalka.
Vila na sile rozhodně stojí za zhlédnutí a nadchne každého, nejen milovníka moderní architektury. Chystáte-li se tedy v dohledné době do Olomouce, nezapomeňte si zajít na Tržnici, odkud se vám otevře výhled na obří silo s bílým objektem vily manželů Králíkových na vrcholu.
Foto: Michal Maňas, Wikimedia